|
|
Zapojení přenašečů AtKT/HAK/KUP v příjmu K+ a Cs+ rostlinami
Šustr, Marek ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Maršík, Petr (oponent)
Draslík je esenciální biogenní prvek a je přijímán rostlinami ve velkém množství, protože v nich plní úlohu hlavního osmotika rostlinné buňky. Vzhledem k výrazně odlišné dostupnosti draslíku v různých půdách vyvinuly rostliny systém přenašečů, který zabezpečuje dostatečný příjem K+ v rozmezí několika řádů jeho externí koncentrace. Mechanizmus příjmu K+ je u Arabidopsis thaliana dobře prozkoumán a je známo, že při jeho velmi nízkých koncentracích je do příjmu zapojen především transportér AtHAK5, který patří do rodiny přenašečů KT/HAK/KUP. Tato rodina má v A. thaliana 13 členů, a pro některé z nich jsou známy funkce například v transportu auxinu v kořenové špičce (TRH1), nebo v pohybech průduchů (KUP6). V této práci bylo zkoumáno možné zapojení doposud nestudovaných transportérů KUP5, KUP7, KUP9 a KUP10 do příjmu a homeostáze K+ v A. thaliana. V in vitro kultivacích bylo zjištěno, že mutant kup9 vyvíjí pouze velmi krátké postranní kořeny při nedostatku K+ , oproti tomu mutant kup5 měl při nedostatku K+ signifikantně větší suchou hmotnost než Col-0. Fenotyp kup9 se podařilo potvrdit v dalších kultivacích a následně byla zkoumána anatomie apikálních meristémů postranních kořenů kup9. Kořenové špičky kup9 byly při nedostatku K+ odlišně uspořádané a jevily známky dřívější terminace meristémů. Za účelem...
|
|
|
Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu
PRAŽÁK, Marek
Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd
Geomin, Jihlava ; Exploranium CZ s.r.o., Brno ; GEODRILL, s.r.o., Brno ; Kovovýroba a komerční potápění Otras, Brno-Řečkovice ; Česká geologická služba, pobočka Brno ; Chlupáčová, Marta ; Veleba, Bohumil ; Abraham, Miloš ; Matolín, Milan ; Kašparec, Ivan ; Němcová, Jana ; Gregorová, Hana ; Vlachová, Vlasta ; Bachratý, Jaroslav ; Procházka, Pavel ; Otras, Pavel ; Repková, Helena ; Slavík, Michal ; Baldík, Vít ; Novotný, Roman ; Müllerová, Hana ; Pecina, Vratislav ; Hanák, Jaromír ; Müller, Pavel
Výzkum je zaměřen na vymezení plošného rozsahu, úrovně a vertikální distribuce vybraných kontaminantů v půdách rozdílné kultivace (les, pastvina, pole) v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Konkrétně jde hlavně o radiogenní 137Cs a další vybrané prvky (těžké kovy). Posouzeny budou vazby těchto kontaminantů na zrnitost, jílovitou a organickou složku půd. Analyzován bude též možný ekologický dopad kontaminace zemin s ohledem na možný vstup antropogenních látek do potravinového řetězce. Dále budou zkoumány sedimenty přehradních nádrží Morávka a Šance, které v hloubkových profilech dokumentují sedimentační historii oblasti. Pozornost bude věnována také indikaci atmosférické depozice v oblasti a výzkumu imisí z průmyslových oblastí. V prvním roce řešení projektu byly provedeny odběry profilů půd a zemin na 89 lokalitách. Na stejných místech byl zajištěn odběr šlichtů. Podle speciální metodiky bylo provedeno měření terénní gamaspektroskopie. Ta byla aplikována i na dalších bodech v zájmové oblasti CHKO Moravskoslezské Beskydy s cílem pokrýt s větší hustotou území pro následné regionální interpretace radiogenní zátěže. Pomocí potápěčů a zarážených sond byly provedeny odběry jader sedimentů z nádrží Šance a Morávka (19 jader). Z nich se vydělilo na následné analýzy 79 vzorků. Na všech bude postupně proveden laboratorní gamaspektrometrický výzkum (K, Th, U, 137Cs), jejich část byla zadána na analýzy širokého spektra více než 40 prvků. Série vybraných 45 vzorků byla dále podrobena zrnitostním analýzám. Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím provedena komplexní rešerše využitelných starších informací.
|
|
| |
|
| |
|
|
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd
Geomin, Jihlava ; GEORADIS, s.r.o., Brno ; GEODRILL, s.r.o., Brno ; Česká geologická služba, Brno ; Veleba, Bohumil ; Abraham, Miloš ; Matolín, Milan ; Kašparec, Ivan ; Němcová, Jana ; Gregorová, Hana ; Vlachová, Vlasta ; Bachratý, Jaroslav ; Repková, Helena ; Baldík, Vít ; Novotný, Roman ; Müllerová, Hana ; Pecina, Vratislav ; Hanák, Jaromír ; Müller, Pavel
Ve druhém roce řešení projektu byly odběry profilů půd a zemin (kopané sondy) na dalších 38 lokalitách ve východní části CHKO Moravskoslezské Beskydy až po hranici se SR. Na stejných bodech zajistily pracovníci Geominu družstvo Jihlava odběry materiálu pro analýzy šlichů, které byly již dokončeny pro celé území. Specialisté z firmy GEORADIS s.r.o. realizovali měření terénní gamaspektrometrie (K, Th, U, 137Cs) podle speciální metodiky. Ta byla užita i na dalších bodech v zájmové oblasti s cílem pokrýt s větší hustotou území pro následné regionální interpretace radiogenní zátěže. Celkem bylo v terénu proměřeno během etap 2005 a 2006 v místech kopaných sond 117 lokalit (B1 až B117) a pro zahuštění sítě měření dalších 113 lokalit (B200 až B 312). Měření byla rovněž provedena na vzorcích sedimentů z jader odebraných potápěči v etapě 2005 z nádrží Šance a Morávka (celkem 19 jader, 79 vzorků). Na všech vzorcích byl aplikován laboratorní gamaspektrometrický výzkum, část z nich (celkem 47 vzorků) byla analyzována v loňském roce na široké spektrum 41 prvků (laboratoře ACME v Kanadě) a menší část z nich (14 vzorků) i na obsahy signifikantních organických látek (Zkušební laboratoře ČGS Brno). Dokončena již byla i gamaspektrometrická měření šlichových frakcí (GEOMIN, GEORADIS). Značný díl laboratorních prací představovala gamaspektrometrická měření vzorků odebraných v profilech kopaných sond (přes 350 analyzovaných vzorků). Série vybraných sedimentů (103 vzorků) byla dále podrobena zrnitostním analýzám (Geodrill s.r.o.). Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím byly sestaveny mapy distribuce minerálů a radioaktivních prvků ve šlichových koncentrátech. Veškeré informace jsou obsaženy v dílčích zprávách, které jsou nedílnou součástí závěrečné zprávy za rok 2006. Bylo provedeno pilotní srovnání výsledků terénních měření gamaspektrometrie mezi dosud hodnocenými regiony (CHKO Moravskoslezské Beskydy, oblast Jeseníků, Králického Sněžníku a Orlických hor).
|
|
| |
host ::
RSS.